{"id":13631,"date":"2022-09-20T07:40:35","date_gmt":"2022-09-20T07:40:35","guid":{"rendered":"https:\/\/agriportance.com\/?page_id=13631"},"modified":"2025-03-11T07:54:56","modified_gmt":"2025-03-11T07:54:56","slug":"bioenergeticky-lexikon","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/agriportance.com\/cs\/znat\/bioenergeticky-lexikon\/","title":{"rendered":"Encyklopedie bioenergie"},"content":{"rendered":"

Bioenergie - Encyklopedie<\/h1>\n

Co je bioplyn? Jak se z n\u011bj vyr\u00e1b\u00ed biopalivo? A jak m\u016f\u017ee kapaln\u00fd biogenn\u00ed CO2 pomoci p\u0159i v\u00fdrob\u011b raj\u010dat?<\/p>\n

Lexikon bioenergie agriportance srozumiteln\u011b vysv\u011btluje pojmy a fakta o bioenergii.<\/p>\n

A<\/a> | B <\/a>| C <\/a>| D<\/a> | E<\/a> | F<\/a> | G<\/a> | H<\/a> | I <\/a>| J<\/a> | K<\/a> | L<\/a> | M<\/a> | N<\/a> | O<\/a> | P<\/a> | Q<\/a> | R<\/a> | S<\/a> | T<\/a> | U<\/a> | V<\/a> | W<\/a> | X<\/a> | Y<\/a> | Z\u00a0<\/a>A<\/a> | B <\/a>| C<\/a> | D<\/a> | E<\/a> | F<\/a> | G<\/a> | H<\/a> | I<\/a> | J<\/a> | K<\/a> | L<\/a> | M<\/a> | N<\/a> | O<\/a> | P<\/a> | Q<\/a> | R<\/a> | S<\/a> | T<\/a> | U<\/a> | V<\/a> | W<\/a> | X<\/a> | Y<\/a> | Z\u00a0<\/a>\t\t<\/p>\n

A<\/h2>\n

Odpady<\/a><\/h2>\n

\"Odpad\" je definov\u00e1n v \u010dl. 3 odst. 1 r\u00e1mcov\u00e9 sm\u011brnice o odpadech 2008\/98\/ES2: \"Odpad je jak\u00e1koli l\u00e1tka nebo p\u0159edm\u011bt, kter\u00e9ho se dr\u017eitel zbavuje nebo m\u00e1 v \u00famyslu se ho zbavit nebo je povinen se ho zbavit\". Sm\u011brnice RED II d\u00e1le up\u0159es\u0148uje, \u017ee to nezahrnuje \"l\u00e1tky, kter\u00e9 byly \u00famysln\u011b zm\u011bn\u011bny nebo kontaminov\u00e1ny, aby spl\u0148ovaly tuto definici\".<\/p>\n

Certifik\u00e1t, jeho\u017e platnost vypr\u0161ela<\/a><\/h2>\n

Certifik\u00e1t, jeho\u017e platnost vypr\u0161ela, ozna\u010duje certifik\u00e1t, kter\u00fd ji\u017e nen\u00ed platn\u00fd. Certifik\u00e1ty udr\u017eitelnosti jsou v z\u00e1sad\u011b platn\u00e9 pouze 1 rok.<\/p>\n

Odd\u011blen\u00e9 pevn\u00e9 l\u00e1tky<\/a><\/h2>\n

Odd\u011blen\u00e9 pevn\u00e9 l\u00e1tky se pova\u017euj\u00ed za tuh\u00fd hn\u016fj. Ty lze shroma\u017e\u010fovat nap\u0159\u00edklad na hnojn\u00e9 desce.<\/p>\n

Odpadn\u00ed teplo<\/a><\/h2>\n

Odpadn\u00ed teplo (synonymum: odpadn\u00ed teplo) ozna\u010duje tepelnou energii (teplo), kter\u00e1 se uvol\u0148uje do prost\u0159ed\u00ed b\u011bhem proces\u016f (nap\u0159. v bioplynov\u00e9 stanici a za\u0159\u00edzen\u00ed na \u00fapravu biometanu) a \u010dasto se nevyu\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n

Acetogeneze<\/a><\/h2>\n

Acetogeneze je t\u0159et\u00ed f\u00e1z\u00ed anaerobn\u00edho kva\u0161en\u00ed. Konkr\u00e9tn\u011b: Rozklad mastn\u00fdch kyselin s kr\u00e1tk\u00fdm \u0159et\u011bzcem, kyseliny octov\u00e9, CO2 a vod\u00edku za vzniku CO2.<\/p>\n

Poln\u00ed fazole<\/a><\/h2>\n

Fazol obecn\u00fd je jednolet\u00e1 lu\u0161t\u011bnina (bobovit\u00e1 rostlina) bohat\u00e1 na b\u00edlkoviny. Fazol poln\u00ed se v krmn\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch pou\u017e\u00edv\u00e1 v omezen\u00e9 m\u00ed\u0159e, proto\u017ee obsahuje t\u0159\u00edsloviny, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed probl\u00e9my p\u0159i bachorov\u00e9 fermentaci. Krom\u011b toho t\u0159\u00edsloviny sni\u017euj\u00ed p\u0159\u00edjem krmiva. <\/p>\n

V\u00fdt\u011b\u017enost bioplynu z fazol\u00ed zelen\u00fdch je 82,7 Nm\u00b3\/t FM a obsah metanu 55 %. Fazol poln\u00ed zrno m\u00e1 v\u00fdt\u011b\u017enost bioplynu 582,1 Nm\u00b3\/ t FM a obsah metanu 56,1 % a fazol poln\u00ed GPSilage m\u00e1 v\u00fdt\u011b\u017enost bioplynu 196,8 Nm\u00b3\/ t FM a obsah metanu 54,6%.\u00a0<\/p>\n

Sm\u011brnice o infrastruktu\u0159e pro alternativn\u00ed paliva (zkratka: AFID)<\/a><\/h2>\n

dt.<\/strong> Rozvoj infrastruktury pro alternativn\u00ed paliva<\/b>. AFID je zpr\u00e1va podle sm\u011brnice Evropsk\u00e9ho parlamentu a Rady 2014\/94\/EU ze dne 22. \u0159\u00edjna 2014 o zav\u00e1d\u011bn\u00ed infrastruktury pro alternativn\u00ed paliva. Sm\u011brnice AFID stanov\u00ed r\u00e1mec pro rozvoj infrastruktury pro alternativn\u00ed paliva v Evrop\u011b, v\u010detn\u011b elekt\u0159iny pro elektrick\u00e1 vozidla a vod\u00edku pro palivov\u00e9 \u010dl\u00e1nky a LNG pro lodn\u00ed dopravu.<\/p>\n

Star\u00fd chl\u00e9b<\/a><\/h2>\n

Star\u00fd chl\u00e9b<\/strong> (tak\u00e9 v N\u011bmecku: Backbread<\/strong>) je chl\u00e9b, kter\u00fd z\u016fst\u00e1v\u00e1 na konci prodejn\u00edho dne v pek\u00e1rn\u00e1ch a obchodech. V souladu s t\u00edm se vyt\u0159\u00edd\u00ed jako potravina nebo se p\u0159ekro\u010d\u00ed doba jeho trvanlivosti. Je tedy t\u0159eba rozli\u0161ovat mezi chlebem, kter\u00fd je vhodn\u00fd ke spot\u0159eb\u011b, a chlebem, kter\u00fd se zkazil.<\/p>\n

\u010c\u00e1ste\u010dn\u011b se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako krmivo pro zv\u00ed\u0159ata nebo se zpracov\u00e1v\u00e1 na biopalivo alkoholov\u00fdm kva\u0161en\u00edm. Od konce roku 2006 je zkrmov\u00e1n\u00ed kuchy\u0148sk\u00e9ho a potravinov\u00e9ho odpadu hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm zv\u00ed\u0159at\u016fm zak\u00e1z\u00e1no i v N\u011bmecku (sm\u011brnice EU 1774\/2002).<\/p>\n

Anaerobn\u00ed kva\u0161en\u00ed<\/a><\/h2>\n

Anaerobn\u00ed fermentace je biotechnologick\u00fd proces, kter\u00fd prob\u00edh\u00e1 za nep\u0159\u00edtomnosti vzduchu (atmosf\u00e9rick\u00e9ho kysl\u00edku). C\u00edlem je rozklad organick\u00fdch l\u00e1tek.<\/p>\n

Uzn\u00e1van\u00fd dobrovoln\u00fd syst\u00e9m<\/a><\/h2>\n

Uznan\u00fd dobrovoln\u00fd syst\u00e9m je definov\u00e1n v souladu s \u010dl. 30 odst. 4 sm\u011brnice (EU) 2018\/2001.<\/p>\n

Jable\u010dn\u00e9 v\u00fdlisky<\/a><\/h2>\n

Jable\u010dn\u00e9 v\u00fdlisky jsou zbytky po lisov\u00e1n\u00ed (v\u00fdlisky) p\u0159i v\u00fdrob\u011b jable\u010dn\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy. Jable\u010dn\u00e9 v\u00fdlisky se \u010dasto pou\u017e\u00edvaj\u00ed jako n\u00e1hra\u017eka objemn\u00e9ho krmiva pro krmen\u00ed dojnic a jin\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at, proto\u017ee se jedn\u00e1 o \u010derstv\u00e9 krmivo bohat\u00e9 na vl\u00e1kninu a hrubou vl\u00e1kninu. Krom\u011b toho jsou v\u00fdlisky energeticky hodnotn\u00e9 a jsou vhodn\u00e9 pro v\u00fdrobu energie pomoc\u00ed bioplynov\u00fdch stanic nebo jako pelety z v\u00fdlisk\u016f, kter\u00e9 mohou slou\u017eit jako palivo.<\/p>\n

Alkohol do proudu (zkratka ATJ)<\/a><\/h2>\n

Zp\u016fsoby p\u0159em\u011bny paraf\u00ednu z biogenn\u00edch alkohol\u016f se obvykle ozna\u010duj\u00ed jako procesy \"alkohol-tryska\" (AtJ). Pot\u0159ebn\u00e9 alkoholy lze z\u00edskat z organick\u00e9ho materi\u00e1lu r\u016fzn\u00fdmi biochemick\u00fdmi a\/nebo termochemick\u00fdmi cestami.<\/p>\n

Pozastaven\u00fd certifik\u00e1t<\/a><\/h2>\n

Pozastaven\u00fd certifik\u00e1t je certifik\u00e1t, kter\u00fd byl do\u010dasn\u011b zneplatn\u011bn z d\u016fvodu probl\u00e9m\u016f s dodr\u017eov\u00e1n\u00edm p\u0159edpis\u016f zji\u0161t\u011bn\u00fdch certifika\u010dn\u00edm org\u00e1nem nebo na dobrovolnou \u017e\u00e1dost hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho subjektu.<\/p>\n

B<\/h2>\n

Spolkov\u00fd \u00fa\u0159ad pro hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a kontrolu v\u00fdvozu (zkratka: BAFA)<\/a><\/h2>\n

Na str\u00e1nk\u00e1ch Feder\u00e1ln\u00ed \u00fa\u0159ad pro ekonomiku a kontrolu v\u00fdvozu<\/b> (BAFA<\/b>) je nad\u0159\u00edzen\u00fdm spolkov\u00fdm org\u00e1nem v p\u016fsobnosti Spolkov\u00e9ho ministerstva hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a ochrany klimatu. Spolkov\u00fd \u00fa\u0159ad pln\u00ed pro spolkovou vl\u00e1du d\u016fle\u017eit\u00e9 administrativn\u00ed \u00fakoly v oblasti zahrani\u010dn\u00edho obchodu, podpory podnik\u00e1n\u00ed a mal\u00fdch a st\u0159edn\u00edch podnik\u016f, energetiky a kontroln\u00edho \u00fa\u0159adu. V oblasti energetiky podporuje BAFA energeticky \u00fasporn\u00e9 renovace a energeticky \u00fa\u010dinn\u00e9 technologie, jako je kombinovan\u00e1 v\u00fdroba tepla a elekt\u0159iny, klimatiza\u010dn\u00ed a chladic\u00ed syst\u00e9my nebo tepeln\u00e9 s\u00edt\u011b. V oblasti elektromobility uplat\u0148uje BAFA ekologick\u00fd bonus na podporu popt\u00e1vky po elektromobilech. BAFA pln\u00ed \u00fakoly i pro dal\u0161\u00ed spolkov\u00e1 ministerstva.<\/p>\n

Bagasa<\/a><\/h2>\n

Bagasa je n\u00e1zev pro vl\u00e1knit\u00fd, rozemlet\u00fd zbytek, kter\u00fd z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159i v\u00fdrob\u011b cukru po vylisov\u00e1n\u00ed cukrov\u00e9 t\u0159tiny nebo sirupu z\u00edskan\u00e9ho z cukrov\u00e9ho prosa. Bagasu lze ozna\u010dit za vedlej\u0161\u00ed produkt a lze ji vyu\u017e\u00edt k mnoha r\u016fzn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Bagasa m\u016f\u017ee b\u00fdt vyu\u017eita v chemii, pr\u016fmyslu a chovu hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at.<\/p>\n

\u0160rot z extrakce bavlny<\/a><\/h2>\n

Bavln\u011bn\u00e1 extrak\u010dn\u00ed mou\u010dka vznik\u00e1 p\u0159i extrakci oleje ze semen bavlny. Bavln\u00edkov\u00e1 semena se zpracov\u00e1vaj\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b neloupan\u00e1, ale tak\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nebo zcela loupan\u00e1. To ovliv\u0148uje i obsah hrub\u00e9 vl\u00e1kniny a koncentraci dal\u0161\u00edch \u017eivin. V omezen\u00e9 m\u00ed\u0159e se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako krmivo pro zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n

Pivovarsk\u00e9 kvasnice<\/a><\/h2>\n

\u010cerstv\u00e9 pivovarsk\u00e9 kvasnice jsou vedlej\u0161\u00edm produktem z\u00edskan\u00fdm p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva. V podstat\u011b se skl\u00e1d\u00e1 z bun\u011bk \u017eiv\u00fdch, nezabit\u00fdch kmen\u016f kvasinek. Pivovarsk\u00e9 kvasnice nejsou b\u011b\u017en\u00fdm krmivem, ale pou\u017e\u00edvaj\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm v lidsk\u00e9 v\u00fd\u017eiv\u011b. Ve v\u00fd\u017eiv\u011b zv\u00ed\u0159at se pivovarsk\u00e9 kvasnice pou\u017e\u00edvaj\u00ed pouze jako nosi\u010d \u00fa\u010dinn\u00fdch l\u00e1tek pro prasata a dr\u016fbe\u017e.<\/p>\n

Pivovarsk\u00e9 kvasnice su\u0161en\u00e9<\/a><\/h2>\n

Pivovarsk\u00e9 kvasnice jsou vedlej\u0161\u00edm produktem p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva. Obvykle se su\u0161\u00ed, ale mohou se pod\u00e1vat i \u010derstv\u00e9. B\u011bhem su\u0161en\u00ed se kvasinkov\u00e9 bu\u0148ky usmrcuj\u00ed. Su\u0161en\u00e9 pivovarsk\u00e9 kvasnice maj\u00ed vysokou v\u00fd\u017eivovou hodnotu.<\/p>\n

Pivovarsk\u00e1 zrna<\/a><\/h2>\n

Pivovarsk\u00e1 zrna vznikaj\u00ed jako zbytek p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva, kdy\u017e se mladina odd\u011bluje od rmutu. Pivovarsk\u00e1 zrna v podstat\u011b obsahuj\u00ed nerozpu\u0161t\u011bn\u00e9 slo\u017eky sladu: slupky, slupky, polysacharidy, kter\u00e9 nebyly rozlo\u017eeny na cukr, t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00fd tuk a p\u0159ibli\u017en\u011b 70% surov\u00fdch b\u00edlkovin p\u016fvodn\u00edho produktu.<\/p>\n

Pivovarsk\u00e9 zrno se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm jako krmivo pro p\u0159e\u017ev\u00fdkavce. Pivovarsk\u00e1 zrna jsou pova\u017eov\u00e1na za odpad z v\u00fdroby n\u00e1poj\u016f. Proto lze pivovarsk\u00e1 zrna zapo\u010d\u00edtat jako odpad a zbytkov\u00e9 materi\u00e1ly do kv\u00f3ty sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f podle \u00a7 37a odst. 4 z\u00e1kona BImSchG, pokud je nelze pou\u017e\u00edt jako krmivo pro zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n

Organick\u00fd odpad<\/a><\/h2>\n

Bioodpad je odpad k vyu\u017eit\u00ed \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho nebo rostlinn\u00e9ho p\u016fvodu nebo houbov\u00fd materi\u00e1l, kter\u00fd lze rozlo\u017eit mikroorganismy, p\u016fdn\u00edmi organismy nebo enzymy. Pat\u0159\u00ed sem odpad ur\u010den\u00fd k vyu\u017eit\u00ed s vysok\u00fdm obsahem organick\u00fdch l\u00e1tek \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho nebo rostlinn\u00e9ho p\u016fvodu nebo houbov\u00fdch materi\u00e1l\u016f.<\/p>\n

Biometan<\/a><\/h2>\n

Co je biometan?<\/h2>\n

Biometan je plynn\u00e9 palivo. Chemicky odpov\u00edd\u00e1 molekule metanu. Biometan se z\u00edsk\u00e1v\u00e1 z biomasy. Proto je na rozd\u00edl od fosiln\u00edho metanu udr\u017eiteln\u00fd. P\u0159\u00edkladem je v\u00fdroba biometanu ze sl\u00e1my. Sl\u00e1ma se rozkl\u00e1d\u00e1 pomoc\u00ed mikroorganism\u016f. T\u00edm vznik\u00e1 bioplyn. Ten obsahuje biometan. Ten se z n\u011bj z\u00edsk\u00e1v\u00e1. Biometan lze vyr\u00e1b\u011bt ze v\u0161ech druh\u016f biomasy. P\u0159e\u010dt\u011bte si v\u00edce<\/a><\/em><\/p>\n

Biomasa<\/a><\/h2>\n

Biomasa je nejcenn\u011bj\u0161\u00ed komoditou na Zemi. Je z\u00e1kladn\u00edm materi\u00e1lem ve\u0161ker\u00e9ho \u017eivota. Lid\u00e9 ji pot\u0159ebuj\u00ed k d\u00fdch\u00e1n\u00ed (kysl\u00edk), k v\u00fdrob\u011b potravy a energie. Chr\u00e1n\u00ed tak\u00e9 p\u016fdu a filtruje a uchov\u00e1v\u00e1 vodu. Biomasa je pro \u010dlov\u011bka d\u016fle\u017eitou surovinou, z n\u00ed\u017e se z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdrobky, jako je pap\u00edr a od\u011bvy (len, konop\u00ed). Z biomasy lze tak\u00e9 z\u00edsk\u00e1vat bioenergii. Tu lze vyu\u017e\u00edt nap\u0159\u00edklad jako palivo nebo pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed elektrickou energi\u00ed.
P\u0159e\u010dt\u011bte si v\u00edce<\/a><\/em><\/p>\n

Bioplyn<\/a><\/h2>\n

Co je bioplyn?<\/h2>\n

Bioplyn je sm\u011bs plyn\u016f. Skl\u00e1d\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm z metanu (50-65%) a CO2 (49-34%). Dal\u0161\u00edmi t\u011bkav\u00fdmi slo\u017ekami jsou sirovod\u00edk, vodn\u00ed p\u00e1ra, kysl\u00edk a vod\u00edk. Vznik\u00e1 z biomasy, kter\u00e1 je rozkl\u00e1d\u00e1na mikroorganismy. Bioplyn se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako palivo, proto\u017ee obsahuje metan jako energeticky bohatou molekulu. P\u0159e\u010dt\u011bte si v\u00edce<\/a><\/em><\/p>\n

Biogenn\u00ed uhl\u00edk \/ biogenn\u00ed CO2<\/a><\/h2>\n

Co je biogenn\u00ed uhl\u00edk \/ biogenn\u00ed CO2?<\/h2>\n

Biogenn\u00ed CO2 je oxid uhli\u010dit\u00fd, kter\u00fd byl na rozd\u00edl od fosiln\u00edho CO2 z\u00edsk\u00e1n z udr\u017eiteln\u00fdch zdroj\u016f. Chemicky je biogenn\u00ed CO2 podobn\u00fd fosiln\u00edmu CO2. Skl\u00e1d\u00e1 se z jednoho atomu uhl\u00edku a dvou atom\u016f kysl\u00edku. Za norm\u00e1ln\u00edch podm\u00ednek je to bezbarv\u00fd, neho\u0159lav\u00fd a kysel\u00fd plyn bez z\u00e1pachu. Pro svou dobrou rozpustnost ve vod\u011b se CO2 naz\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 kyselina uhli\u010dit\u00e1. P\u0159e\u010dt\u011bte si v\u00edce<\/a><\/em><\/p>\n

Bio-CNG<\/a><\/h2>\n

Zkratka \"CNG\" (Compressed Natural Gas) nen\u00ed zn\u00e1m\u00e1 jen mezi odborn\u00edky. Jedn\u00e1 se o standardizovan\u00fd evropsk\u00fd term\u00edn pro plyn \u0161etrn\u00fd k \u017eivotn\u00edmu prost\u0159ed\u00ed a klimatu. Ji\u017e n\u011bkolik desetilet\u00ed se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm jako alternativn\u00ed zdroj paliva v automobilech. Je \u0161etrn\u011bj\u0161\u00ed ke klimatu ne\u017e klasick\u00fd benzin nebo nafta. Ji\u017e n\u011bkolik let nab\u00edzej\u00ed \u010derpac\u00ed stanice nejen v N\u011bmecku st\u00e1le \u010dast\u011bji takzvan\u00fd \"Bio-CNG\".\u00a0<\/p>\n

Na\u0159\u00edzen\u00ed o biomase<\/a><\/h2>\n

Vyhl\u00e1\u0161ka o biomase (zkratka: BiomasseV) slou\u017e\u00ed k vyjasn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 materi\u00e1ly maj\u00ed b\u00fdt klasifikov\u00e1ny jako biomasa ve smyslu z\u00e1kona o obnoviteln\u00fdch zdroj\u00edch energie a podle toho spadat do popsan\u00e9ho syst\u00e9mu podpory.<\/p>\n

Feder\u00e1ln\u00ed agentura pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v\u00fd\u017eivu (zkratka: BLE)<\/a><\/h2>\n

Spolkov\u00fd \u00fa\u0159ad pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v\u00fd\u017eivu (BLE) je feder\u00e1ln\u00ed \u00fa\u0159ad. Pln\u00ed celou \u0159adu \u00fakol\u016f v oblasti zem\u011bd\u011blstv\u00ed, rybolovu a v\u00fd\u017eivy. BLE je tak\u00e9 zodpov\u011bdn\u00fd za vl\u00e1dn\u00ed webovou aplikaci Syst\u00e9my udr\u017eiteln\u00e9 biomasy (Nabisy), kter\u00e1 slou\u017e\u00ed k ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed udr\u017eitelnosti kapaln\u00e9 a plynn\u00e9 biomasy v souladu se sm\u011brnic\u00ed EU 2009\/28\/ES.<\/p>\n

Kogenera\u010dn\u00ed jednotky (zkratka: CHP) <\/a><\/h2>\n

Kogenera\u010dn\u00ed jednotky jsou za\u0159\u00edzen\u00ed na kombinovanou v\u00fdrobu tepla a elekt\u0159iny, kter\u00e1 pracuj\u00ed na principu kombinovan\u00e9 v\u00fdroby tepla a elekt\u0159iny. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed tohoto principu je, \u017ee vyr\u00e1b\u00ed elekt\u0159inu (elektrickou energii) a teplo (tepelnou energii) v jednom pracovn\u00edm procesu. P\u0159i tomto procesu se odd\u011bluje u\u017eite\u010dn\u00e9 teplo, kter\u00e9 by jinak bylo jednodu\u0161e odv\u00e1d\u011bno do \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Toto u\u017eite\u010dn\u00e9 teplo m\u016f\u017ee b\u00fdt nejprve shrom\u00e1\u017ed\u011bno v meziskladu (vyrovn\u00e1vac\u00ed n\u00e1dr\u017e) a pozd\u011bji vyu\u017eito pro \u00fa\u010dely vyt\u00e1p\u011bn\u00ed (nap\u0159. koncepce lok\u00e1ln\u00edho vyt\u00e1p\u011bn\u00ed) nebo jako procesn\u00ed teplo (nap\u0159. pro fermentory v bioplynov\u00fdch stanic\u00edch). Rozhoduj\u00edc\u00ed v\u00fdhoda: v\u00fdrazn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 vyu\u017eit\u00ed 90 % ve srovn\u00e1n\u00ed s konven\u010dn\u00edmi syst\u00e9my (nap\u0159. 33-40 % v uheln\u00fdch elektr\u00e1rn\u00e1ch), kter\u00e9 vyr\u00e1b\u011bj\u00ed energii a teplo (tepelnou energii) odd\u011blen\u011b.\u00a0\u00a0P\u0159e\u010dt\u011bte si v\u00edce<\/a><\/em><\/p>\n

Bioenergie<\/a><\/h2>\n

Co je bioenergie?\u00a0<\/h2>\n

Bioenergie je forma energie z oblasti obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f. Jedn\u00e1 se o souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro r\u016fzn\u00e9 energetick\u00e9 technologie z oblasti obnoviteln\u00fdch energi\u00ed Bioenergie tvo\u0159\u00ed podmno\u017einu obnoviteln\u00fdch energi\u00ed - p\u0159ibli\u017en\u011b dvacet procent. Bioenergie se j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 proto, \u017ee se energie vyr\u00e1b\u00ed z biomasy.\u00a0\u00a0\u00a0P\u0159e\u010dt\u011bte si v\u00edce<\/a><\/em><\/p>\n

Na\u0159\u00edzen\u00ed o udr\u017eitelnosti biopaliv (zkratka: Biokraft-NachV)<\/a><\/h2>\n

Na\u0159\u00edzen\u00ed o udr\u017eitelnosti biopaliv (Biokraft-NachV) je na\u0159\u00edzen\u00ed o po\u017eadavc\u00edch na udr\u017eitelnou v\u00fdrobu biopaliv. Vyhl\u00e1\u0161ka o udr\u017eitelnosti biopaliv stanov\u00ed z\u00e1vazn\u00e1 krit\u00e9ria udr\u017eitelnosti biopaliv a obsahuje po\u017eadavky na prok\u00e1z\u00e1n\u00ed udr\u017eitelnosti.<\/p>\n

Z\u00e1kon o kv\u00f3t\u00e1ch na biopaliva (zkratka: BIOKRAFTQUG)<\/a><\/h2>\n

Z\u00e1kon o kv\u00f3t\u00e1ch na biopaliva je z\u00e1kon, kter\u00fd zav\u00e1d\u00ed kv\u00f3ty na biopaliva prost\u0159ednictv\u00edm zm\u011bny feder\u00e1ln\u00edho z\u00e1kona o kontrole imis\u00ed a zm\u011bny da\u0148ov\u00fdch p\u0159edpis\u016f v oblasti energie a elekt\u0159iny. Z\u00e1kon stanovuje a reguluje minim\u00e1ln\u00ed pod\u00edl biopaliv na celkov\u00e9m prodeji pohonn\u00fdch hmot v N\u011bmecku.<\/p>\n

Obecn\u011b BioKraftQuG ukl\u00e1d\u00e1 pr\u016fmyslu miner\u00e1ln\u00edch olej\u016f povinnost uv\u00e1d\u011bt na trh pevn\u011b stanoven\u00fd a zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se minim\u00e1ln\u00ed pod\u00edl biopaliv. Ten by se m\u011bl podle \u00a7 37a odst. 3 BImSchG ka\u017edoro\u010dn\u011b zvy\u0161ovat o 0,25 % a\u017e na 8 % energetick\u00e9ho obsahu v\u0161ech paliv uveden\u00fdch na trh v roce 2015.<\/p>\n

Na\u0159\u00edzen\u00ed o zm\u011bn\u011b kv\u00f3t na biopaliva (zkratka: BIOKRQA\u00c4NDV)<\/a><\/h2>\n

Na\u0159\u00edzen\u00ed o \u00faprav\u011b na\u0159\u00edzen\u00ed o kv\u00f3t\u00e1ch a prov\u00e1d\u011bn\u00ed po\u017eadavk\u016f evropsk\u00e9ho pr\u00e1va na sni\u017eov\u00e1n\u00ed emis\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f z biopaliv.<\/p>\n

P\u0159evod biomasy na kapaliny (zkratka BTL) <\/a><\/h2>\n

dt. P\u0159evod biomasy na kapaln\u00e1 paliva<\/strong>. BtL je termochemick\u00fd proces, kter\u00fd lze pou\u017e\u00edt k p\u0159em\u011bn\u011b \u0159ady druh\u016f biomasy na \u0159adu paliv a chemick\u00fdch l\u00e1tek. BtL je zalo\u017een na zaveden\u00fdch technologi\u00edch p\u0159em\u011bny uhl\u00ed na kapalinu a plynu na kapalinuZaveden\u00ed BtL m\u016f\u017ee p\u0159isp\u011bt k dekarbonizaci odv\u011btv\u00ed pohonn\u00fdch hmot v doprav\u011b a je p\u0159edm\u011btem velk\u00e9ho z\u00e1jmu na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, proto\u017ee politici se st\u00e1le v\u00edce zam\u011b\u0159uj\u00ed na dopad pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed biopaliv na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Paliva BtL jsou tedy syntetick\u00e1 paliva vyroben\u00e1 z biomasy. Pat\u0159\u00ed do druh\u00e9 generace biopaliv. Biomasa, z n\u00ed\u017e se paliva vyr\u00e1b\u011bj\u00ed, zahrnuje nap\u0159\u00edklad palivov\u00e9 d\u0159evo a bioodpad.<\/p>\n

V\u00fdh\u0159evnost<\/a><\/h2>\n

V\u00fdh\u0159evnost (synonymum: \"horn\u00ed v\u00fdh\u0159evnost\") ud\u00e1v\u00e1 energii, kter\u00e1 se uvoln\u00ed p\u0159i \u00fapln\u00e9m sp\u00e1len\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9m ochlazen\u00ed na referen\u010dn\u00ed teplotu. Ud\u00e1v\u00e1 se v kilowatthodin\u00e1ch (kWh) na metr krychlov\u00fd (m3). V\u00fdh\u0159evnost nakupovan\u00e9ho plynu je obvykle uvedena na faktu\u0159e. V\u00fdh\u0159evnost v z\u00e1sad\u011b z\u00e1vis\u00ed na slo\u017een\u00ed plynu. Butan a propan maj\u00ed v\u00fdrazn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdh\u0159evnost ne\u017e metan, kter\u00fd je \u010dasto hlavn\u00ed slo\u017ekou plynu.<\/p>\n

Feder\u00e1ln\u00ed z\u00e1kon o kontrole imis\u00ed<\/a><\/h2>\n

Spolkov\u00fd z\u00e1kon o ochran\u011b p\u0159ed imisemi (zkratka: BImSchG) je z\u00e1kon na ochranu p\u0159ed \u0161kodliv\u00fdmi \u00fa\u010dinky na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed zp\u016fsoben\u00fdmi zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm ovzdu\u0161\u00ed, hlukem, vibracemi a podobn\u00fdmi procesy. Obsahuje mimo jin\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed o prov\u00e1d\u011bn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed o kv\u00f3t\u00e1ch na biopaliva.<\/p>\n

Feder\u00e1ln\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed o kontrole imis\u00ed<\/a><\/h2>\n

Spolkov\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed o kontrole imis\u00ed (zkratka: BImSchV) je z\u00e1konn\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed spolkov\u00e9 vl\u00e1dy, kter\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt vyd\u00e1no na z\u00e1klad\u011b zmocn\u011bn\u00ed ve spolkov\u00e9m z\u00e1kon\u011b o kontrole imis\u00ed.<\/p>\n

Spolkov\u00e9 ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, ochrany p\u0159\u00edrody, stavebnictv\u00ed a jadern\u00e9 bezpe\u010dnosti (zkratka: BMUB) <\/a><\/h2>\n

Spolkov\u00e9 ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, ochrany p\u0159\u00edrody, jadern\u00e9 bezpe\u010dnosti a ochrany spot\u0159ebitele (zkr\u00e1cen\u011b BMUV) je vrcholn\u00fdm spolkov\u00fdm org\u00e1nem Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko. Krom\u011b toho, \u017ee se BMUV zam\u011b\u0159uje na ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a p\u0159\u00edrody, je od t\u00e9 doby zodpov\u011bdn\u00e9 tak\u00e9 za politiku ochrany spot\u0159ebitele. BMUV utv\u00e1\u0159\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed ot\u00e1zky budoucnosti, kter\u00e9 jsou zam\u011b\u0159eny na lidi a jejich \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed, a je hybnou silou hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, ekologick\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed modernizace.<\/p>\n

Spolkov\u00e9 ministerstvo hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a ochrany klimatu (zkratka: BMWi)<\/a><\/h2>\n

Spolkov\u00e9 ministerstvo hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a ochrany klimatu Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko (zkr\u00e1cen\u011b BMUV) je vrcholn\u00fdm spolkov\u00fdm org\u00e1nem Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko. Zab\u00fdv\u00e1 se t\u00e9maty, jako je ochrana klimatu, digitalizace, demografick\u00e9 zm\u011bny, zaji\u0161t\u011bn\u00ed dod\u00e1vek energie a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00fdroby energie z obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n

C<\/h2>\n

CO2<\/a><\/h2>\n

Zkratka pro oxid uhli\u010dit\u00fd.<\/p>\n

Kva\u0161en\u00ed CO<\/a><\/h2>\n

Fermentace substr\u00e1t\u016f, kter\u00e9 netvo\u0159\u00ed hlavn\u00ed \u010d\u00e1st substr\u00e1tu bioplynov\u00e9 stanice. Obvykle se fermentuje organick\u00fd odpad z dom\u00e1cnost\u00ed s pevn\u00fdm hnojem nebo \u010dist\u00edrensk\u00fdmi kaly.<\/p>\n

Substr\u00e1t CO<\/a><\/h2>\n

Pou\u017eit\u00ed ko-substr\u00e1t\u016f v bioplynov\u00fdch stanic\u00edch m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdhody z hlediska v\u00fdnos\u016f. Ko-substr\u00e1ty obsahuj\u00ed v\u00edce energie ne\u017e kejda, proto\u017ee je\u0161t\u011b nepro\u0161ly fermenta\u010dn\u00edm procesem. Proto je v\u00fdt\u011b\u017enost plynu z ko-substr\u00e1t\u016f mnohon\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e v\u00fdt\u011b\u017enost z \u010dist\u00e9ho kejdy.<\/p>\n

D<\/h2>\n

N\u011bmeck\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 centrum pro biomasu (zkratka DBFZ)<\/a><\/h2>\n

N\u011bmeck\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 centrum pro biomasu (DBFZ) podporuje p\u0159edev\u0161\u00edm aplikovan\u00fd, udr\u017eiteln\u00fd a technologicky orientovan\u00fd v\u00fdzkum v oblasti vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed biomasy pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed energi\u00ed a je instituc\u00ed aplikovan\u00e9ho v\u00fdzkumu Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko.DBFZ s\u00eddl\u00ed v Lipsku. Je to neziskov\u00e1 spole\u010dnost s ru\u010den\u00edm omezen\u00fdm.<\/p>\n

Motorov\u00e1 nafta<\/a><\/h2>\n

Podle \u00a7 2 odst. 1 \u010d. 4 z\u00e1kona o energetick\u00e9 dani se za motorovou naftu pova\u017euj\u00ed plynov\u00e9 oleje UPos 2710 1943 a\u017e 2710 1948 a 2710 20 11 a\u017e 2710 20 19 KN, ale:<\/p>\n