Bioplyn vzniká mikrobiálním rozkladem látek za anoxických podmínek. Skládá se z přibližně 54 % metanu a 40 % oxidu uhličitého (CO2).
CO2 je bezbarvý, bez zápachu a vzniká například při spalování materiálů obsahujících uhlík, při výrobě hnojiv a při kvašení.
Jaké požadavky musím splnit, abych mohl prodat svůj LCO2?
Problémem při využívání CO2 z biometanu jsou kontaminanty. Speciálně pro tento účel byla vytvořena evropská průmyslová norma. Její vznik iniciovalo Evropské sdružení pro průmyslové plyny.
Norma (EIGA DOC 70/17) upravuje mezní hodnoty nečistot v rozsahu ppm, původ a ověřování. Kromě toho norma Eiga vyžaduje analýzy rizik pro bezpečnost potravin a systémy řízení bezpečnosti potravin, které zahrnují také fermentaci substrátů. V souladu s právními požadavky by měl každý dodavatel zavést systém analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). Tato analýza rizik identifikuje kritické kontrolní body (EIGA Doc 70/17, Evropská asociace průmyslových plynů AISBL).
Jaká jsou marketingová kritéria pro můj kapalný CO2 ?
- Složení >99,97 obj.% CO2
- Kvalita potravin podle EIGA 70/17
- Tlak přibližně 20 barů (g)
- Teplota přibližně -30 °C
- Tlakový rosný bod > -55 °C
Jak probíhá zpracování a přeprava CO2?
CO2 se shromažďuje při zpracování bioplynu, čistí se a zkapalňuje v zařízení na výrobu CO2.
Ke zkapalnění je zapotřebí kompresor, který stlačí CO2 do té míry, že přejde do kapalného skupenství.
CO2 pak může být ve speciálních cisternách dodáván do průmyslu k dalšímu využití, místo aby byl nevyužitý vypouštěn do atmosféry.
Jaké jsou finanční přínosy zachycování CO2 a LCO2 Výroba?
Aby byl prodej CO₂ finančně rentabilní, měli by účastníci trhu produkovat alespoň 2 500-5 000 tun ročně a zohlednit tržní prostředí. Pokud se jedná o nákup od regionálního velkoodběratele, lze dosáhnout ceny až 50 EUR za tunu. Je třeba poznamenat, že ve srovnání se zimními měsíci je v letních měsících na trhu výrazně vyšší poptávka po CO2 od velkoodběratelů. Důvodem je zvýšená spotřeba například sycených nápojů, suchého ledu a chladicích prostředků.
Jak se dosahuje úspor emisí zachycováním a opětovným využíváním uhlíku?
Snížení emisí CO2 se nazývá kvóta na snížení emisí skleníkových plynů (kvóta GHG). Výrobci fosilních paliv jsou ze zákona povinni snižovat emise skleníkových plynů. Pokud toho nemohou dosáhnout v požadovaném rozsahu, musí platit sankce jako kompenzaci. Ta se uvádí v procentech a vysvětluje uvádění udržitelných paliv na trh ve vztahu k celkovému objemu (včetně fosilních paliv). V současné době činí kvóta skleníkových plynů 7% a očekává se, že se během 8 let zvýší na 25% do roku 2030 (https://ibbk-biogas.com/thg-quote, 11.08.2022).
Jakou roli hraje směrnice o obnovitelných zdrojích energie II (Red II)?
Druhy substrátů dodávaných do bioplynové stanice hrají důležitou roli v odměňování. Je třeba dbát na to, aby se používaly nejen obnovitelné suroviny, ale také pokročilé substráty, jako je kejda/hnůj. RED II definuje, zda se jedná o udržitelné biopalivo.
Pokud je CO2 zachycen a zkapalněn (Carbon Capture Utilisation, CCU/ Carbon Capture Recycling, CCR) nebo geologicky uložen (Carbon Capture Storage, CCS), je do bilance skleníkových plynů přidán bonus v podobě záporných emisí. Například průměrná hodnota skleníkových plynů z kejdy/hnoje je -100 g CO2/MJ. Pokud dochází ke zkapalňování CO2, zohledňuje se dalších -30 až 50 g CO2/MJ. Zde má často smysl individuální výpočet úspor.
