Skip to content
agriportance

Trh s biometanem v roce 2025: ohlédnutí za rokem

Zpoždění, FuelEU Maritime a nová dynamika trhu
agriportance GmbH
agriportance GmbH

Úvod: rok zpoždění

Rok 2025 přinesl evropskému trhu s biometanem jasný vzorec: odkládání důležitých legislativních rozhodnutí. Tato zpoždění, od databáze Unie přes balíček pro biomasu až po novelu německého spolkového zákona o ochraně před imisemi (BImSchG), po celý rok zvyšovala nejistotu všech účastníků trhu. Největší vliv na dění na trhu však mělo vstoupení nařízení FuelEU Maritime (EU 2023/1805) v platnost.

Mezinárodní vývoj

 

FuelEU Maritime: nová dynamika na trhu

 

Nový odbytový trh lodních paliv ze dne na den vyvolal značnou poptávku a vzbudil v odvětví velký zájem. Pokud jde o výpočet emisí, vychází nařízení FuelEU Maritime ze směrnice RED II a vytváří silnou motivaci pro paliva s mimořádně nízkými hodnotami skleníkových plynů (GHG), jako je biometan ze statkových hnojiv.

 

Zpočátku panovala právní nejistota ohledně započitatelnosti množství energie, která již obdržela výkupní cenu. Dne 10. dubna 2025 Evropská komise na dotaz společnosti agriportance odpověděla neuspokojivě: podle názoru Komise je dvojí započtení vyloučeno, protože povinné subjekty jsou v obou případech odlišné, u RED členské státy a u FuelEU Maritime lodní společnosti. Komise dále uvedla, že to sníží náklady povinných subjektů.

V tomto kontextu se však pravidlo ukázalo jako nedostatečné. Dotovaná množství bio-LNG nestačí k pokrytí poptávky. Ceny příslušných certifikátů se v roce 2025 ztrojnásobily. Již v létě nebyla k dispozici žádná nizozemská ani dánská množství. Navíc jsou výrobci ze zemí, jako je Německo, kteří nedostávají výkupní cenu, z tohoto trhu fakticky vyloučeni.

 

Poptávka je značná již v prvním roce: první výběrová řízení dosáhla objemu několika terawatthodin. S ohledem na vývoj flotil rejdařů lze očekávat další růst poptávky. Pro přístup na trh však hraje důležitou roli struktura podpory v Evropě. Protože byla povolena jak dotovaná, tak nedotovaná množství biometanu, mohly být v počáteční fázi větší objemy ze zemí s výkupními cenami nabízeny konkurenceschopněji než nedotovaná množství z Německa.

 

Databáze Unie: další zpoždění

 

Databáze Unie (UDB), která se měla původně stát pro obnovitelné plyny povinnou v listopadu 2024, se výrazně zpožďuje. Probíhající jednání naznačují, že plné zavedení by mohlo proběhnout až mezi koncem roku 2026 a začátkem roku 2027. Vývoj jednotného evropského řešení se zapojením stávajících národních registrů se ukazuje jako složitější, než se očekávalo.

Celkově se očekává, že harmonizovaná databáze může ve střednědobém horizontu přispět ke stabilitě trhu a dlouhodobě vést k administrativním úlevám. V počáteční fázi však vyhlídka na další povinnosti v oblasti dokumentace vyvolává ojediněle obavy, zejména u menších provozovatelů.

 

Národní legislativa (Německo)

 

Balíček pro biomasu: opožděné schválení

 

Balíček pro biomasu byl přijat 21. února 2025, avšak až krátce před aukcí k 1. říjnu nezískal schválení Evropské komise z hlediska veřejné podpory. Některá zpřísněná pravidla, jako snížený limit pro kukuřici nebo odměna podle čtvrthodin provozu, proto vstoupila v platnost okamžitě, zatímco jiné výhodné prvky začaly platit až krátce před říjnovou aukcí. Plné dopady balíčku pro biomasu se tak projeví až v aukci v dubnu 2026.

 

Novela BImSchG: dalekosáhlé změny

 

Návrh nového znění spolkového zákona o ochraně před imisemi (BImSchG) byl měsíce v připomínkovém řízení a spolková vláda jej schválila teprve na začátku prosince, ačkoli má vstoupit v platnost 1. ledna 2026. Plánované změny budou mít pravděpodobně výrazný dopad na trh s biometanem:

  • Konec dvojího započítávání pokročilých paliv
  • Přísnější požadavky na udržitelnost
  • Průběžné zvyšování kvóty GHG až do roku 2040

Zatímco zrušení dvojího započítávání by mohlo oslabit konkurenceschopnost biometanu vůči jiným možnostem plnění, plánovaná kritéria udržitelnosti a vyšší kvóta posilují trh GHG jako celek. Vývoj však zůstává těžko předvídatelný, zejména proto, že dostupné čerpací kapacity v těžké dopravě a v plynárenském sektoru rostou jen omezeně. Krátkodobě měl na trh s kvótami silný vliv především vládní návrh BImSchG, zveřejněný jen dva týdny před koncem roku: ceny certifikátů GHG vzrostly na více než 500 €/tCO₂, zatímco cena biometanu použitelného jako palivo zůstala beze změny na přibližně 13 ct/kWh.

 

Návrh EnWG: nespokojenost u vtláčecích zařízení

 

U zařízení vtláčejících plyn do sítě vyvolal návrh zákona o energetice (EnWG), včetně plánovaného zrušení nařízení o přístupu k plynárenské síti (GasNZV), značnou nespokojenost. Pro nová zařízení není upraveno, jak mají být vyřizovány žádosti o připojení k síti. Dosud měla zařízení vtláčející biometan přednostní postavení a u přípojek kratších než jeden kilometr nesla sama jen 25 % nákladů.

 

Vývoj trhu a ceny

 

Na německém trhu se objevily protichůdné trendy. Zatímco první čtvrtletí bylo pro biometan ze statkových hnojiv náročné kvůli velkým dostupným množstvím, především uvolněným z kontraktů se společností Landwärme, po cenovém minimu v květnu nastal soustavný vzestupný trend. Tento vývoj vedl ke stabilní poptávce na domácím trhu kvót GHG, kde se cena do konce roku zotavila na přibližně 13 ct/kWh.

 

Naproti tomu u kvalit z reziduí a z energetických plodin (NawaRo) bylo patrné postupné snižování cen. Zatímco na začátku roku se za kvality z reziduí ve spotových obchodech platilo ještě přes 9 ct/kWh, naposledy se ceny pohybovaly těsně nad 7 ct/kWh. Stabilizujícím faktorem se ukázal britský sektor paliv (RTFO), který se etabloval jako spolehlivý odbytový trh.

 

U biometanu z energetických plodin, využívaného především v rámci EEG, zůstává situace obtížná: úbytek kogeneračních jednotek (BHKW) v elektroenergetice, na který upozornil odvětvový barometr dena, citelně snižuje odbytové možnosti. Zahraniční trhy navíc stále více sázejí na cesty založené na reziduích, což dále omezuje poptávku po biometanu z energetických plodin.

 

Výhled na rok 2026

 

S ohledem na rok 2026 se ukazuje, že poptávka po cestách s mimořádně příznivým dopadem na klima bude dále růst. Nizozemsko přechodem svého systému na kritéria založená na emisích (Bijmengverplichting, povinnost přimíchávání) již v roce 2026 udává důležitý směr. Podobný vývoj se připravuje i ve Spojeném království.

 

Pro cesty založené na statkových hnojivech tak vznikají rozmanité a rychle rostoucí odbytové možnosti. Cesty založené na reziduích z toho rovněž těží, i když v menší míře. Výrobci biometanu z energetických plodin naopak zůstávají silně závislí na německé legislativě. Případný balíček pro biomasu 2.0 by zde mohl dát důležitý impulz, zejména k zajištění stávajících výrobních kapacit a jejich hospodářské využitelnosti.