Investování s dopadem v zemědělském sektoru

Na adrese Biometan od agriportance GmbH

Úvod:

Ať už jde o změnu klimatu, bezpečnost dodávek nebo biologickou rozmanitost. Zemědělský sektor se vyznačuje neustálými změnami a čelí stále většímu počtu nových problémů, které je třeba řešit.

V důsledku toho se objevují jak výzvy vyplývající z přibývajících předpisů, tak mnoho nových příležitostí, které přinášejí nové podnikatelské nápady.

Mnohé z těchto podnikatelských nápadů se týkají především udržitelnosti. Logickým důsledkem je, že do zemědělského sektoru vstupuje stále více investorů s dopadem.

Investování s dopadem:

Investování s dopadem je relativně nový způsob investování, často v souladu s myšlenkou Cíle udržitelného rozvoje OSN stojany. Kromě konceptu udržitelnosti je dopadové investování také o generování ekonomické návratnosti. Především je důležité, aby bylo možné udržitelný dopad skutečně měřit.

Možnosti měření dopadu v klíčových číslech by byly například mapování emisí CO2-nebo do jaké míry je obchodní model zmírňuje. Kromě toho jsou pro měření pozitivního dopadu vhodné certifikované ratingy a indexy ESG.

Protože však mnoho menších nebo mladých společností nemá finanční ani byrokratické prostředky na to, aby se s takovými šablonami vypořádaly, zdá se, že transparentní obchodní model orientovaný na Cíle udržitelného rozvoje OSN má na první pohled smysl.

Dopadovými investory jsou většinou společnosti spravující aktiva, pojišťovny, penzijní fondy, banky, ale i soukromé osoby. Důvodem pro impaktové investování jsou měnící se potřeby zákazníků investorů nebo řešení sociálních problémů bez dosažení maximálního výnosu.

Cíle udržitelného rozvoje OSN:

Cíle udržitelného rozvoje OSN byly přijaty v roce 2015 pod názvem "AGENDA 2030". Světové společenství se zavázalo k těmto cílům pro lepší budoucnost. Zahrnují ekologické, sociální a ekonomické aspekty (obrázek 1).

Zdroj: Spolková vláda / Graf 1 17 Cílů udržitelného rozvoje OSN

Proč je investování s dopadem zajímavé?

Přestože je impaktové investování mladším odvětvím, silně roste a má sociální vítr v zádech. Mezi důvody dalšího růstu tohoto odvětví patří mezinárodně se zvyšující environmentální standardy.

Zejména Evropská unie si v rámci mezinárodních standardů stanovila mimořádně ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Za tímto účelem jsou zaváděna dalekosáhlá regulační opatření, která následně mohou změnit tržní chování podniků i soukromých spotřebitelů.

Mezi tato opatření patří například systém obchodování s emisemi, který zdraží znečištění, zavedení udržitelných paliv, systém čisté energie s vlastní výrobou energie a udržitelná renovace stávajících budov.  

Už jen tyto změny na trhu by mohly v budoucnu ekonomicky zatraktivnit investování s dopadem.

EU s obzvláště ambiciózními cíli v oblasti klimatu:

LULUFC = Land use, land use change and forestry (Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví) / Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí "Total greenhouse gas emission trends and projection in Europe" (Trendy a projekce celkových emisí skleníkových plynů v Evropě).
Zdroj: Federální agentura pro životní prostředí | Historické trendy a budoucí prognózy emisí skleníkových plynů

EU výrazně překročila svůj cíl snížit emise do roku 2020 o 20 %. Podle posledních odhadů byly emise skleníkových plynů v členských státech EU v roce 2020 o 32 % nižší než v roce 1990 (obrázek 2). Nicméně členské státy EU musí ještě vyvinout výrazně větší úsilí, má-li být dosaženo čistého snížení emisí o 55% v roce 2030. Kromě toho vedla v roce 2020 k vysokému snížení emisí skleníkových plynů pandemie COVID-19 jako zvláštní efekt.

Důvodem dlouhodobého snižování emisí skleníkových plynů je kombinace strukturálních ekonomických změn a zvláštního zaměření na udržitelnou výrobu energie.

Evropa jako hnací síla investic s dopadem:

Podle průzkumů mezi investory si Evropa v mezinárodním měřítku vede obzvláště dobře jako místo pro investování s dopadem. Jak ukazuje třetí graf, nejrychleji rostoucími regiony byly západní, severní a jižní Evropa (WNS Europe) a východní a jihovýchodní Asie (SE Asia), které v letech 2015 až 2019 zaznamenaly průměrný roční růst 25%, resp. 23%.

Obrázek 3 Změny v geografických regionech v oblasti investování s dopadem mezi účastníky průzkumu v letech 2015 až 2019 v milionech USD
CGAR = Compound Annual GrArea (složený roční objem investic s dopadem) mezi zkoumanými účastníky v letech 2015 až 2019 v milionech USD.

Zemědělský sektor ve srovnání s ostatními sektory v oblasti investic s dopadem:

Zatímco sektor WASH s oblastí vody, hygieny a sanitace rostl nejvíce, nezanedbatelnou roli hraje také sektor zemědělství (obrázek 4). V tomto sektoru se investice mezi lety 2015 a 2019 zvýšily v průměru o 22%.

Potravinářství a zemědělství sice tvoří relativně malý podíl spravovaných aktiv (9 % bez odlehlých hodnot), ale určitou alokaci do tohoto odvětví má 57 % respondentů a nejvyšší podíl respondentů (54 %) plánuje v příštích pěti letech zvýšit své alokace (roční průzkum Impact Investor 2020).

Příklady začínajících podniků s dopadem ze zemědělského sektoru v Německu:

Klima

Společnost Klim nabízí digitální platformu, která zemědělcům ukazuje regenerační dokumentaci a možnosti financování. Zaměřuje se na regenerativní zemědělství. Používají se například metody, při kterých půda z atmosféry nasává více CO2, než kolik ho uvolňuje. To má pozitivní vedlejší účinky, jako je zvýšení výnosů a zvýšení odolnosti půdy. Celkově se tak zemědělství stává klimaticky neutrálnějším. Proto je kladen zvláštní důraz na cíl "13" (opatření v oblasti klimatu) cílů udržitelného rozvoje OSN.  

Do mladé společnosti Klim se v posledních letech rozhodli investovat různí investoři, jako například Green Generation Fund nebo WI Venture.

skyseed

Skyseed umožňuje zalesňování pomocí bezpilotních letounů a peletovaných semen. Jedná se o udržitelný způsob snižování emisí CO2-skladování je možné. Mladá společnost nejprve provede analýzu současného stavu a v dalším kroku přepraví peletovaná semena na správná místa. Stejně jako společnost Klim se Skyseed zaměřuje na cíl "13" (opatření v oblasti klimatu) cílů udržitelného rozvoje OSN.

Kromě toho společnost skyseed získala čerstvý kapitál od impaktových investorů, na kterém se podílely společnosti WI Venture a Better Ventures.

agriportance jako nárazový start-up:

Kromě společností Klim a Skyseed se agriportance zaměřuje také na různé cíle udržitelnosti. Jedná se především o cíle "sedm" (dostupná a čistá energie), "osm" (důstojná práce a hospodářský růst), "devět" (průmysl, inovace a infrastruktura) a "13" (opatření v oblasti klimatu).

Vzhledem k současné mediální situaci, která vede ke stále častějším výzvám k nezávislosti na dodávkách plynu ze zahraničí, nabízí biometan skutečnou místní alternativu. Vzhledem k tomu, že ceny plynu obecně prudce rostou, stává se ekologická alternativa biometanu stále konkurenceschopnější.

agriportance chce zefektivnit trh s biometanem tím, že pomůže výrobcům biometanu vypořádat se s byrokratickou a složitou bilancí skleníkových plynů a najít odběratele pro vyrobené množství. Současně mají být společnosti vyrábějící minerální oleje podpořeny při hledání vhodného výrobce na velmi roztříštěném trhu s přibližně 9 500 zařízeními na výrobu bioplynu a biometanu v Německu.

Cíle lze nalézt v obchodním modelu společnosti agriportance. Biometan je vhodný zejména jako alternativní zdroj energie. Je téměř klimaticky neutrální, protože vypouští méně emisí CO2 než fosilní alternativa zemní plyn. Kromě toho je obzvláště atraktivní pro použití v těžké nákladní dopravě. V Německu je již v provozu přibližně 900 plnicích stanic na CNG a více než 100 plnicích stanic na LNG. V 9 500 bioplynových stanicích se hledají alternativy, protože dotace EEG končí. Přechod na biometan může být ekonomicky perspektivní být.

Shrnutí a výhled:

V budoucnu bude investování s dopadem hrát v zemědělském sektoru i nadále důležitou roli, a to jak díky společenské vůli, tak díky politickým změnám. To otevírá investorům a společnostem mnoho příležitostí, jak se včas přizpůsobit měnícímu se odvětví. Agriportance také přispívá k ekologické, sociální a ekonomické udržitelnosti.

Další zdroje:

https://www.bundesregierung.de/breg-de/themen/nachhaltigkeitspolitik/die-un-nachhaltigkeitsziele-1553514
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/de/ip_21_5555
https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/figure-1-historical-trends-and-1
https://thegiin.org/impact-investing/need-to-know/
https://www.eea.europa.eu/ims/total-greenhouse-gas-emission-trends
https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/eu-27-ghg-emission-trends-1
https://thegiin.org/assets/GIIN%20Annual%20Impact%20Investor%20Survey%202020%20Executive%20Summary.pdf