Úvod:
Ať už jde o změnu klimatu, bezpečnost dodávek nebo biologickou rozmanitost. Zemědělství se vyznačuje neustálými změnami a stále častěji se potýká s novými problémy, které je třeba řešit.
V důsledku toho se objevují jak výzvy vyplývající ze stále většího počtu předpisů, tak mnoho nových příležitostí plynoucích z nových podnikatelských nápadů.
Mnohé z těchto podnikatelských nápadů se zaměřují především na téma udržitelnosti. Logickým důsledkem je, že do zemědělského sektoru vstupuje stále více impaktových investorů.
Dopadové investování:
Dopadové investování je relativně nový způsob investování, který je často v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN. Kromě myšlenky udržitelnosti jde při dopadovém investování také o vytváření ekonomické návratnosti. Především je důležité, aby bylo možné udržitelný dopad skutečně měřit.
Mezi možnosti měření dopadu v klíčových číslech patří například mapováníemisí CO2a míry, do jaké je obchodní model snižuje. Pro měření pozitivního dopadu jsou vhodné také certifikované ratingy a indexy ESG.
Protože však zejména mnoho menších nebo mladých podniků nemá finanční ani byrokratické prostředky na správu takových šablon, zdá se, že transparentní obchodní model založený na cílech udržitelnosti OSN má na první pohled smysl.
Ve většině případů jsou investory s dopadem společnosti spravující aktiva, pojišťovny, penzijní fondy, banky, ale i soukromé osoby. Důvodem pro impaktové investování jsou změněné zákaznické potřeby investorů nebo řešení sociálních problémů bez dosažení maximálního výnosu.
Cíle OSN v oblasti udržitelnosti:
Cíle udržitelného rozvoje OSN byly přijaty v roce 2015 jako "AGENDA 2030". Globální společenství se zavázalo tyto cíle naplnit pro lepší budoucnost. Zahrnují ekologické, sociální a ekonomické aspekty (obrázek 1).
Proč je investování s dopadem zajímavé?
Přestože je impaktové investování mladším odvětvím, silně roste a těší se sociálnímu větru. Mezi důvody dalšího růstu tohoto odvětví patří zvyšující se mezinárodní environmentální standardy.
Zejména Evropská unie si v mezinárodním srovnání stanovila obzvláště ambiciózní cíle, aby snížila emise skleníkových plynů. Za tímto účelem se zavádějí dalekosáhlá regulační opatření, která následně mohou změnit chování podniků a soukromých spotřebitelů na trhu.
Mezi tato opatření patří například systém obchodování s emisemi, který má zdražit znečištění, zavedení udržitelných paliv, systém čisté energie s vlastní výrobou a udržitelná renovace stávajících budov.
Již tyto změny na trhu by mohly v budoucnu ještě více zatraktivnit ekonomickou situaci pro investice s dopadem.
EU s obzvláště ambiciózními cíli v oblasti klimatu:
EU výrazně překročila svůj cíl snížit emise o 20 % do roku 2020. Podle posledních odhadů byly emise skleníkových plynů v členských státech EU v roce 2020 o 32 % nižší než v roce 1990 (obr. 2). Nicméně členské státy EU musí ještě vyvinout výrazně větší úsilí, má-li být v roce 2030 dosaženo čistého snížení emisí o 55 %. K vysokému snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020 navíc vedla pandemie COVID-19 jako zvláštní efekt.
Důvodem dlouhodobého snižování emisí skleníkových plynů je kombinace strukturálních ekonomických změn a zvláštního zaměření na udržitelnou výrobu energie.
Evropa jako hnací síla dopadového investování:
V mezinárodním měřítku si Evropa podle průzkumů mezi investory vede jako investiční lokalita pro dopadové investování obzvláště dobře. Jak je vidět na grafu tři, nejrychleji rostoucími regiony byly západní, severní a jižní Evropa (WNS Europe) a východní a jihovýchodní Asie (SE Asia), které v období 2015-2019 zaznamenaly 25%, resp. 23% složený roční růst.
Zemědělský sektor ve srovnání s ostatními sektory dopadového investování:
Ačkoli sektor WASH nejvíce rostl s oblastí vody, hygieny a sanitace, nezanedbatelnou roli hraje také sektor zemědělství (obrázek 4). Investice do tohoto sektoru vzrostly v letech 2015 až 2019 v průměru o 22 %.
Ačkoli potraviny a zemědělství tvoří relativně malý podíl spravovaných aktiv (9 % bez odlehlých hodnot), 57 % respondentů má do tohoto sektoru alokovány určité prostředky a největší podíl respondentů (54 %) plánuje v příštích pěti letech své alokace zvýšit (Roční průzkum dopadových investorů 2020).
Příklady impaktových start-upů ze zemědělského sektoru v Německu:
Klim
Klim nabízí digitální platformu, která zemědělcům ukazuje regenerační dokumentaci a možnosti financování. Zaměřuje se zde na regenerativní zemědělství. Používají se například metody, při nichž půda z atmosféry odčerpává více CO2, než kolik ho uvolňuje. To má za následek pozitivní vedlejší účinky, jako jsou vyšší výnosy a odolnější půda. Celkově se tak zemědělství stává klimaticky neutrálnějším. To klade zvláštní důraz na cíl "13" (opatření v oblasti klimatu) cílů udržitelného rozvoje OSN.
Do mladé společnosti Klim se v nedávných kolech financování rozhodli investovat různí investoři s dopadem, například Green Generation Fund a WI Venture.
Skyseed
Společnost Skyseed umožňuje zalesňování lesů pomocí dronů a peletovaných semen. To umožňuje udržitelnéukládání CO2. Mladá společnost nejprve analyzuje současnou situaci a teprve v dalším kroku dopravuje peletovaná semena na správná místa. Stejně jako společnost Klim se i společnost skyseed zaměřuje na cíl "13" (opatření v oblasti klimatu) v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN.
Společnost skyseed také využila čerstvý kapitál od impaktových investorů za účasti společností WI Venture a Better Ventures.
Agriportance jako impaktovaný start-up:
Kromě společností Klim a Skyseed se na různé cíle udržitelnosti zaměřuje také společnost agriportance. Jedná se především o cíle "sedm" (dostupná a čistá energie), "osm" (důstojná práce a hospodářský růst), "devět" (průmysl, inovace a infrastruktura) a "13" (opatření v oblasti klimatu).
Vzhledem k současné mediální situaci, která vede ke stále častějším výzvám k nezávislosti na zahraničních dodávkách plynu, nabízí biometan skutečnou místní alternativu. Vzhledem k všeobecnému prudkému nárůstu cen plynu se zelená alternativa biometanu stává konkurenceschopnější.
Společnost agriportance chce zefektivnit trh s biometanem tím, že pomůže výrobcům biometanu vypořádat se s byrokratickou a složitou bilancí skleníkových plynů a najít odběratele pro vyrobené množství. Současně má být společnostem vyrábějícím minerální oleje poskytnuta podpora při hledání vhodného výrobce na vysoce roztříštěném trhu, na němž se v Německu nachází přibližně 9 500 zařízení na výrobu bioplynu a biometanu.
Tyto cíle se odrážejí v obchodním modelu společnosti agriportance. Biometan je obzvláště vhodný jako alternativní zdroj energie. Je prakticky klimaticky neutrální, protože vypouští o 85 % méně emisí CO2 než fosilní alternativa zemní plyn. Je také obzvláště atraktivní pro použití v těžké nákladní dopravě. V Německu je již k dispozici přibližně 900 plnicích stanic na CNG a více než 100 plnicích stanic na LNG. V 9 500 bioplynových stanicích se hledají alternativy, protože dotace EEG se blíží ke konci. Přechod na biometan může být ekonomicky perspektivní.
Shrnutí a výhled:
V budoucnu bude investování s dopadem hrát v zemědělském sektoru i nadále důležitou roli, a to jak díky společenské vůli, tak díky politickým změnám. To otevírá mnoho příležitostí pro investory a společnosti, aby se včas přizpůsobili měnícímu se odvětví. Agriportance i zde přispívá k ekologické, sociální a ekonomické udržitelnosti.
